HISTORIE OSÍDLENÍ BŘEZNA
Osídlení Březenské terasy nad Ohří zabírá s přestávkami dlouhé období od mladší doby kamenné až do raného středověku, kdy se vesnice pravděpodobně definitivně posunula proti proudu řeky do oblasti dnešní obce Březno u Postoloprt.
Chronologicky řazený přehled jednotlivých kultur doložených archeologickým průzkumem v Březně
Eneolit-pozdní doba kamenná 4300 - 2200 p.n.l.
V eneolitickém období
(4300-2200 př. n. l.) dochází pod vlivem kulturního proudění z okolních
oblastí, migračních vln, změn klimatu i domácího vývoje v průběhu více než dvou tisíc let k ohromným hospodářským, sociálním, náboženským, kulturním
a i demografickým změnám. V hospodářství náleží mezi největší inovace
zavedení pluhu taženého dobytkem, použití dvou a čtyřkolového vozu, zpracování
mědi a v menší míře zlata a používání měděných nástrojů. Orba jednoduchým hákem
taženým dobytčaty nezvětšila výnosy, ale výrazně ulehčila obdělávání polí. Dvoukolový
a čtyřkolový vůz se zápřahem hovězího dobytka notně ulehčil přepravu na menší i
větší vzdálenosti. Širší využití měděných artefaktů (sekery, sekeromlaty, dýky,
dláta ale i šperky) výrazně nepomohlo při hospodářské činnosti a řemeslech,
ale vedlo k rozvoji prospektorské, metalurgické, kovoobráběcí a v neposlední
řadě i obchodní činnosti.
V zemědělství přibývá do spektra pěstovaných plodin (pšenice jednozrnka a dvouzrnka, čočka, hrách a len) ječmen a bob. Pole byla obdělávána nespíše přílohovým systémem (snad s rotací plodin) za pomoci pluhu taženého dobytkem. Druhové složení chovaných zvířat zůstává stejné jako v neolitu (krávy, prasata, ovce a kozy). Pouze v malém míře se začíná objevovat kůň.
Postupně během doby rovněž vzrůstá význam obchodu a s ním spojený pozvolný rozvoj specializovaných činností. Máme doložen obchod se surovinami na výrobu štípaných nástrojů, s kamennými sekerkami a materiálem k jejich výrobě, měděnými nástroji a špeky, zlatými šperky, jantarem, mušlemi pro ozdoby a pravděpodobně solí. Bohaté pohřby a luxusní předměty nám také dokládají nastupující sociální stratifikaci i výraznou kumulaci politické moci a hmotného bohatství u některých jedinců. Symbolické i skutečné zbraně v hrobech a poměrně častá existence opevněných osad ukazují, že válka se stala důležitou součástí života. Změny v pohřebním ritu, jiné idoly (ženské plastiky jsou nahrazovány figurkami dobytka) a odlišné kultovní stavby rovněž ukazují na výrazné změny v náboženském myšlení. Krásně zdobené džbány a různé picí poháry zřejmě dosvědčují význam nejrůznějších hostin a slavností, které mohly mít náboženské pozadí, nebo mohly sloužit k uskutečnění obchodu či upevňovaly družinické svazky mezi muži. Rovněž v rozložení a struktuře sídlišť a obytné architektuře nastávají výrazné proměny. Sídliště se rozrůzňují na centrální (s mnoha funkcemi), větší a dlouhodoběji obývaná, a krátkodobé malé osady či usedlosti. Typy a velikosti domu se poměrně rychle střídají během jednotlivých obdobích eneolitu. Známe tak velké domy, polozemnice či malé, jednoprostorové stavby.
Archeologicky členíme toto období na kulturu jordanovskou (4300-3800 př. n. l.), která představuje plynulý vývoj z předchozích neolitických kultur. Okolo roku 3800 př. n. l. k nám ze severu proniká kultura nálevkovitých pohárů, která se pod silným jihozápadním prouděním v. 34. a 33. století př. n. l. postupně transformuje v kulturu bádenskou a ta následně (okolo roku 3100 př. n. l.) v kulturu řivnáčskou. Okolo 2800 př. n. l. je tento dlouhodobý domácí vývoj přerušen nejprve invazí z východu - kulturou se šňůrovou keramikou - a následně okolo roku 2500 př. n. l. vpádem ze západu v podobě kultury zvoncovitých pohárů.
Doba bronzová 2300 - 800 p.n.l.
Pro navazující dobu bronzovou,
jak naznačuje sám název, je charakteristický nový kov - bronz, slitina mědi a
cínu, z kterého jsou vyráběny po celém kontinentu statisíce nástrojů,
zbraní, ozdob, šperků a dalších artefaktů. Měď a cín se v Evropě nacházejí
ve snadno těžitelných polohách jen na několika místech, proto postupně
dochází k obrovskému rozšíření obchodu s těmito dvěma základními složkami zlatavé
slitiny. Ohromný zájem o bronzovou industrii také vede k nebývalému
rozvoji prospektorské činnosti, slévačství, kovolitectví, kovotepectví atd. S tím
souvisí i stovky a stovky hromadných nálezů (tzv. depotů) nejprve měděných,
později bronzových předmětů (suroviny či nástrojů, zbraní, šperků nebo jejich
zlomků), které jsou charakteristickým jevem po větší část doby bronzové. Smysl
ukládání těchto souborů do země není objasněn, ale bezpochyby naprostá většina
depotů asi souvisí s náboženskými představami tehdejší společnosti.
Intenzifikace obchodu s kovy pravděpodobně zanedlouho vedla i
k zesílené výměně dalších komodit jako soli, jantaru, kůží, vlny, látek
(či oděvů z těchto surovin), dobytka atd.
Jako v eneolitu se pole dál obdělávala za pomoci jednoduchého háku taženého dobytkem. V zemědělství představují hlavní pěstované plodiny pšenice dvouzrnka, ječmen, proso a špalda. V pozdní době bronzové nastupují také nahé pšenice. Ostatní plodiny zastupují především čočka, hrách a méně bob, len či mák. Nové pěstované druhy pravděpodobně vedly ke zlepšení výnosů, zkrácení úhoru a i využívání méně kvalitních půd. Jako domácí zvířata se stále chovaly krávy, prasata, kozy, ovce a málo koně.
V neposlední řadě dochází ke kolonizaci nových oblastí (především v jižních a jihozápadních Čechách). V sídlení struktuře jsou, vedle převažujících rovinných zemědělských sídlišť, v některých časových úsecích poměrně intenzivně budována hradiště (konec starší doby bronzové a především pozdní doba bronzová). Bohaté hroby a luxusní artefakty rovněž naznačují pokračující sociální stratifikaci celé společnosti.
Starší dobu bronzovou zastupuje v Čechách a na Moravě vyspělá únětická kultura (2200-1600 př. n. l.), která se odtud šířila dále do okolí. Vznikla splynutím kultur se šňůrovou keramikou a zvoncovitých pohárů za působení jihovýchodních impulsů. Nejstarší fázi kultury (tzv. protoúnětické období) známe pouze z hrobů. V mladších obdobích se začínají hojně objevovat vedle charakteristických pohřebišť s kostrovými pohřby ve skrčené poloze i rovinná sídliště a na konci vývoje i výšinné opevněné osady, tj. hradiště. Bronzové (resp. zprvu měděné) předměty (sekery, kopí, dláta, dýky, náramky, jehlice apod.) jsou známé z četných hromadných depotů. Charakteristickou součástí těchto souborů jsou tzv. hřivny z mědi či bronzu považované za polotovary a platidlo. V této době se Čechy staly jedním z nejvýznamnějších evropských kulturních center. Prosperita země byla pravděpodobně založena na zpracování alpské mědi a obchodu s bronzovými výrobky a jantarem.
Ve střední době bronzové (1600-1300 př. n. l.) se vytvořily ve středním Podunají pod silným východním vlivem mohylové kultury s odlišným kulturním, sociálním a náboženským systémem. Kulturním prouděním se rychle rozšířily do okolních oblastí, tj. i do střední Evropy.
Přinášejí sebou odlišný způsob společenského a náboženského života. Mění struktura a vzhled sídlišť i pohřebišť a hradiště jsou budována v malém množství. Nejradikálnější transformace vidíme v pohřebním ritu, kdy se stává charakteristické budování mohyl (hlinitokamenitých náspů) o průměru až 5-20 m a výšce 1-4 m nad pohřbem zemřelého. Dále dochází k všeobecnému rozšíření a uplatnění bronzové industrie i zdokonalení výroby bronzových předmětů. Objevují se nové artefakty (např. meče, srpy, nože, hroty šípů, břitvy, pinzety atd.) a ostatní bronzové věci mění svůj tvar a výzdobu.
Mladší a pozdní dobu bronzovou (1300-800 př. n. l.) můžeme charakterizovat jako období vzniku nové civilizace - obecně nazývané komplex popelnicových polí. Oproti předcházející střední době bronzové dochází opět k výrazným hospodářským, společenským a kulturním změnám. Nejvýraznější proměnu vidíme v pohřebním ritu, kdy převládá přísně dodržované spalování zemřelých, jejichž pozůstatky jsou v keramické urně s nepočetnými milodary ukládány na rozsáhlé nekropole až o stovkách hrobů (odtud i výše uvedený název období nebo kultura popelnicových polí). Podle četných nálezů symbolů slunce v podobě labutích bárek, slunečních kotoučů atd. mělo mimořádný význam v náboženském světě sluneční božstvo. Nálezy velkého množství bronzových depotů, zvláštních artefaktů, jeskyních svatyň a sakrálních areálů svědčí o velkém významu náboženských aktivit pro tehdejší společnost. Mimořádná hustota sídlišť dokládá i značný nárůst počtu obyvatelstva vedoucí ke kolonizaci nových oblastí. Hradiště a výšinná sídliště se začínají ve větší míře budovat už od začátku této epochy, aby se staly charakteristickým jevem především v závěrečném období.
Doba železná 800 p.n.l. - 600 n.l.
Laténská kultura 450 - 0 n.l. Bójové (Keltové)
Stěhování národů I. 0-100 n.l.
Germáni 50 - 600 n.l.
Stěhování národů II. 600 n.l.
Slované 600 - 900 n.l.